Mykénská civilizace

  Byla to civilizace, která žila v malých království, každé kolem nějakého města. Království se nikdy nespojila, pouze spolu obchodovaly. Společné měli jazyk a životní styl.

  Mykény byly z velké pravděpodobnosti hlavním městem.

  Nikdo neví odkud Mykéňané přišli. Jednou z variant je střední Evropa kolem roku 2000 př.n.l., nebo žili v Řecku i dříve.

 Lví Brána (Mykény)

Životní styl

  Lidé v této civilizaci žili v městech s hradbami, většinou byly postaveny na vyvýšeném místě - kvůli obraně. Důležité budovy lidé stavěli na akropoli. Většina obyvatel žila v nižší části města. Uvnitř hradeb byl královský palác a domy dvořanů, vojáků a řemeslníků. Hlavní bránu zdobili dva lvi - asi symbol královské rodiny.

  Královský palác se skládal několika barevně natřených budov, často měly i více pater, rozmístěné kolem rozlehlého nádvoří. Palác nebyl jenom sídlo krále, ale i vojenskýcm štábem, řídícím centrem a dílnou pro řemeslníky.

  Život v paláci se odehrával ve velké síni - megaronu, kde měl král svůj dvůr.

Náboženství

  Bylo velmi podobné mýnojskému. Obě kultury věřily v posmrtný život a bohyně považovali za důležitější než bohy.

  Králové byli pohřbeni v šachtových hrobech - velmi hluboké jámy v zemi (někdy až 12 m), v nichž bylo pohřbeno několik těl, obvykle ze stejného královského rodu. U mrtvých byly uloženy zbraně, nádoby, aby je mohly později použít v posmrtném životě (podobné jako ve Starověkém Egyptě).

  Zhruba od 1500 př.n.l. se začali pro královské rodiny používat hroby ve tvaru včelína - Tholosy. Mrtvý člověk byl pohřben s velkými obřady a s cennými předměty. Kvůli těmto předmětům se historik Pausaniás domníval, že to byly pokladnice a ne hrobky. Bohužel pro vykradače hrobů, byly jednoduchým cílem. A proto bylo nalezeno jen několik hrobek.

  Nejznámější nález byla tzv. Agamemnónova maska (král z Trojské války). Tento poklad s mnoha dalšími přeměty nalezl Heinrich Schliemann (též nálezce Tróje). Bohužel se nemůže jednat o masku tohodle krále, protože maska pochází asi z roku 1500 př.n.l. a Trojská válka se odehrála později a to asi v roce 1250 př.n.l..

                              Posmrtná maska krále Agamnenóna

Mykénské písmo

  Mykéňané převzdali od mínojské civilizace jejich písmo: "lineární písmo B". Archeologové nalezli tisíce tabulek s tímto písmem, které dokázali rozluštit. Zejména se jednalo o seznamy: dobytka, zemědělských plodin, řemeslnických potřeb a o palácových úřednících a jejich úkolech.

  K mluvenému slovu Mykéňané používali ranou formu řečtiny.

Zdroje:
Encyklopedie starověkého světa: Polygnot, 2004

lingvistika.mysteria.cz